Když mi bylo jednadvacet let a ležel jsem v nemocnici s rozbitou hlavou a tím strašným ortelem, moje očekávání směrem k životu se snížila na nulu. Zní to depresivně, ale ve skutečnosti to byl nejpozitivnější obrat v mém životě. Každý další den pro mě byl totiž bonus. Vděčným mě udělalo už pouhé ranní probuzení.
Kategorie: Stephen Hawking